Zámecký park

S velkou barokní přestavbou vznikl při zámku ve Štiříně v druhé polovině 18. století park se skleníky. Základ dnešní krajinářské kompozice byl položen na konci 19. století a celkové uspořádání i dendrologickou skladbu výrazně ovlivnil zakladatel průhonického parku hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca a významný představitel Rakouské dendrologické společnosti Camillo Schneider.

V roce 1985 se začalo s cílevědomou a odbornou památkovou obnovou v té době dvanáctihektarového zámeckého parku, který se dnes zařadil na přední místo mezi historické zahrady a parky v České republice. Na příkladu štiřínského zámeckého parku můžeme dokumentovat, jak lze velice citlivě včlenit do původní kompozice nové prvky tak, aby nebyla narušena památková hodnota tohoto areálu.

Z původních dřevin se zachovaly pouze tyto druhy:

Jedlovec kanadský (Tsuga canadiensis), smrk Pančičuv (Picea omorica),

javor tatarský (Acer tataricum),

některé duby   (Quercus robur „Cupressiodes“ a „Fastigiata“ – Quercus rubra – Quercus coccinea),

sloupovitý habr (Carpinus betulus Fastigiata),

a především krásný převislý buk (Fagus sylvatica Pendula) 3,20m – 19m, asi 200 let starý.

Po odstranění plevelných dřevin a obnovení původních průhledů a cest byl park dosázen novými dřevinami. Bylo vysázeno asi 500 jehličnatých stromů, 90 listnatých, 5 500 keřů, 1 200 rhododendronů, 550 azalek.

Jehličnaté stromy jsou zastoupeny  72 druhy a varietami. Za pozornost stojí tyto druhy. Jedle sibiřská (Abies sibirica), jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), zlatě rašící smrk východní (Picea orientalis-Aureospica), smrk Brewerův (Picea breweriana), borovice osinatá (Pinus aristata), borovice Jeffreyova a Walichova (Pinus Jeffreyi a Wallichiana).

Listnaté stromy v 15 druzích a varietách a to především: Červenolistý javor mleč (Acer platanoides Crimson King), liliovník tulipánokvětý (Liliodendron tulipifera), některé buky: Fagus sylvatica „Aspelenifolia“ – „Zlatia“ – „Rohanii“ – „Rotundifolia“, bříza s čistě bílou kůrou (Betula jacquemontii).

Keřů je 57 druhů a variet. Za zmínku stojí: Javor dlanitolistý (Acer palmatum), ruj vlasatá červenolistá (Cotinus coggygria Royal Purple), třesalka (Hypericum calycinum, cesmína (Ilex aquifolium, Ilex crenata).

Chloubou parku jsou však zejména rododendrony. Byly vysázeny ve vzrostlém stavu a bohatém sortimentu barev a tvarů. V současné době je zde evidováno 120 kultivarů. V této souvislosti je třeba se zmínit  o obnovení původního rozvodu vody, který umožňuje závlahu všech skupin rododendronů a nově vysázených dřevin. Tento sortiment dřevin byl získán díky vynikající spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR Průhonice a Výzkumným ústavem okrasného zahradnictví v Průhonicích.

Na hladině zámeckého rybníka byl vybudován vodní altán.   

V průběhu obnovy zámeckého parku bylo s velkým citem a smyslem pro krajinný  detail budováno devítijamkové golfové hřiště, které vyniká svou romantickou krásou a vytváří společně s celým areálem zámku unikátní komorní prostředí.

Na původním místě byl též nově vybudován tenisový kurt.

V roce 1992 byl vedením zámku Štiřín a Botanickým ústavem  AV ČR Průhonice vypracován návrh na obnovu krajinné návaznosti areálu zámku a parku na bezprostřední okolí a zásluhou NADACE ŠTIŘÍN byly vytvořeny podmínky pro další etapu prací na obnově štiřínského areálu.

Veškeré obnovné a rekonstrukční práce interiéru a exteriéru zámecké budovy včetně obnovy zámeckého parku, budování golfového hřiště a tenisového kurtu, dále drobných romantických staveb navrhl a se svými spolupracovníky a s odbornými institucemi realizoval Václav Hrubý.